Třebovická schola
Datum vzniku Třebovické scholy nelze přesně určit. Je to dáno také povahou její činnosti, kterou je především zpěv při bohoslužbách v kostele. A v kostele se zpívalo odjakživa. Zpěv lidový bylo třeba trochu ozvláštnit a doplnit, proto se vždy dávali dohromady lidé, kterým na muzice záleželo trochu víc, než těm ostatním. A jak se říká, každá doba má své hity. Kdysi jste si mohli v kostele poslechnout gregoriánský chorál nebo třeba klasický sbor s doprovodem varhan, dneska vládnou kytary, basa a klidně i buben. Když pak takovou scholu vypustíte ven z kostela, nemusíte se od ní dočkat jen písní duchovních...
kontakt: mardolezal@seznam.cz
Proč vznikla skupina DOMINIKA? Důvodem byl přeplněný
šuplík písničkáře Jaroslava Bruthanse. Úklid šuplíku začal v únoru 2002.
Jarda se svým švagrem Jirkou Skýbou zkoušeli hrát písničky už dříve, ale
tvář skupiny se dotvořila až příchodem kytaristy Jardy Strakoše.
Nyní skupina hraje ve složení Jaroslav Brudhans ( zpěv a akustická
kytara), Jaromír Strakoš (zpěv, elektrická kytara, harmonika),
Jiří Skýba (basová kytara) a nově Eva Otisková ( zpěv).
DOMINIKA se věnuje výhradně vlastní tvorbě a můžete ji slyšet v ostravských klubech, restauracích a čajovnách. Vystupuje také na letních festivalech – např. Šifrování (Budišov nad Budišovkou), Kytarobití (Klimkovice), Malování na Hradě (Slezskomoravský hrad), atd.
Žánrově je zaměřena na folk, country, folkrock a blues.
Cimbálová
muzika Vojtek z Ostravy je samostatným souborem muzikantů pocházejících
skoro z celého území Lašska. Jejich pojetí folklóru ovlivnily dvě
osobnosti: Čestmír Ramík jako vedoucí dětské cimbálovky Zbujan a Věra
Šejvlová jako umělecká vedoucí souboru Grunik, který Zbujan již od
dětských let doprovázel.
Cimbálová muzika Vojtek vznikla rozpadem cimbálové muziky Zbujan v roce
1996.
Z tehdejších čtyř zakládajících členů zůstali ve Vojtku tři – bratři
Lukáš a Radek Velcí a Martin Bartusek. Uměleckým a organizačním vedoucím
se stal Lukáš Velký.
Muzika spolupracuje s proměnlivým množstvím tanečních souborů, nejužší
je spolupráce s Grunikem z Ostravice. Z toho také vyplývá, na které
regiony je činnost Vojtku zaměřena. Jedná se především o oblast horského
Lašska, Kysuc a okrajově Hrčavy či těšínského Slezska. Muzika zpracovává
oblast lašského folklóru s občasnými přesahy do sousedních regionů
Valašska, Kysuc či Slezska. Dlouhodobě spolupracuje s folklórními
soubory Grunik a Pilky. Své posluchače (tuzemské i zahraniční) se snaží
zaujmout tradičním podáním folklóru – bez not a složitých uměleckých
úprav, ale s o to větším nadšením a přesvědčením, že není třeba dělat
z folklóru umění.
Současné obsazení: Lukáš Velký (primáš, umělecký a organizační vedoucí),
Václav Nevrlý (terc), Ondřej Eliáš (obligát), Pavel Béreš (alternující
klarinet), Dušan Strakoš (cimbál), Přemek Verlík (kontra), Radomír Velký
(kontra), Eliška Mikésková (kontra), Martin Bartusek (kontrabas)
Od roku 1993
se VUS ONDRÁŠ dramaturgicky zaměřuje především na národopisné oblasti
Moravy a Čech. V repertoáru se však nezřídka objevují i programová
čísla, jejichž inspirací se staly lidové tance a melodie regionů
Slovenska, Maďarska, Rumunska apod. Celková dramaturgie souboru se při
tvorbě jednotlivých typů programů neomezuje pouze na umělecky ztvárněné
folklorní pořady vycházející z lidových tradic, ale vytváří i divadelní
programy s folklorní tématikou a dějovým námětem (Příběhy tancem
vyzpívané –1999, Čertovinky – 2004).
Šíře uměleckého záběru tohoto téměř stočlenného kolektivu je svým
způsobem jedinečná. Soubor každoročně uvádí také divácky oblíbené
a ceněné vánoční koncerty a rovněž uskutečňuje výchovné koncerty pro
dětské diváky.
Souborové statistiky hovoří o tom, že ONDRÁŠ každoročně uskuteční 150 –
200 vystoupení po celé České republice a s úspěchem reprezentuje
i v zahraničí, kde získává vedle řady ocenění i své nové příznivce
(namátkou lze jmenovat zájezdy do Izraele, Japonska, USA, Anglie,
Francie, Holandska, Litvy a dalších států).
Folklórní soubor Ševčík
byl založen v roce 1950 jako „soubor mládeže” později s oficiálním název
Soubor Ladislava Ševčíka. Od září roku 1999 funguje jako samostatný
právnický subjekt, působící při svém původním zřizovateli – nyní Domu
kultury Akord, Ostrava-Jih. Repertoár souboru je zaměřen na oblast
Valašska, zejména pak na jeho jižní část. Za dobu své téměř 55-leté
existence členové souboru úspěšně reprezentovali Českou republiku v řadě
evropských i mimoevropských zemí, např. v Anglii-Jižní Walesu, Německu,
Polsku, později např. ve Francii, Dánsku, Belgii, Kanadě nebo Japonsku.
Základním pilířem činnosti folklórních souborů je cimbálová muzika.
Soubor Ševčík spolupracuje především s CM Tolar,
jejíž kořeny shodně sahají až k Souboru Ladislava Ševčíka, dále
s ostravskou CM Cvrčci a CM Jiřího Nechanického z Valašského Meziříčí.
Pod odborným vedením vyspělých tanečníků funguje v rámci souboru taneční
přípravka, vychovávající jak zcela nové tanečníky, tak nabízející zázemí
tanečníkům odrostlých z dětských souborů a vysokoškolským studentům.
Neopomenutelným partnerem souboru je Dětský folklorní soubor
Holúbek,
který v roce 2004 oslavil své desetileté výročí.
V letošním roce prezentoval folklórní soubor Ševčík svou činnost
na Mezinárodním folklórním festivale v portugalské Coimbře, kde sklidil
se svým vystoupením obrovský úspěch. Zároveň za pomoci Folklórního
sdružení Ostrava mohl na oplátku přivítat portugalský soubor v rámci MFF
Folklór bez hranic.
Organizačním vedoucím souboru je Ing. Tomáš Svrčina
Umělecká vedoucí Zuzana Königová.
Folklórní
soubor Altai Kai, založený v roce 1997 v Republice Altaj (jihozápadní
Sibiř, Ruská Federace), se zaměřuje na interpretaci altajského folklóru
v celé jeho šíři a především pak na techniky alikvotního zpěvu typické
pro oblast vnitřní Asie (Mongolska, Tuvy, Altaje, ale též Tibetu).
V průběhu své existence si soubor vysloužil uznání publika i odborníků a
to jak v ruské federaci tak za jejími hranicemi (Švýcarsko, Norsko,
Belgie, Turecko, Mongolsko). Za zásadní úspěch v historii souboru lze
označit Velkou cenu UNESCO za nejlepší provedení tradičních písní,
získanou v roce 2002 na festivalu v Taškentu, Uzbekistán.
Na čtyřech dosud vydaných CD souboru Altai Kai lze slyšet interpretace
různých žánrů altajského folkloru od hrdinského eposu přednášeného
jedním vypravěčem za doprovodu dvoustrunného nástroje topšur, přes
kolektivní zpěvy altaj kožong až k imitacím zvuků hor a tajgy. Posluchač
si může vychutnat čtyři typy alikvotního zpěvu – kargyra, koomei,
sybysky a sygyt, stejně jako slyšet celou řadu národních hudebních
nástrojů – topšur, ikili, komus, šoor a další.
Fleret
se svým repertoárem již téměř 20 let minimálně desetkrát do měsíce
brázdí zpravidla vyprodané koncerty po celé České Republice, ale dokáže
rozezpívat a roztančit i mnohatisícové publikum na obřích festivalech
world music v sousedním Polsku nebo Slovensku, kde má tradičně svou
četnou obec příznivců. A tak, ačkoliv by člověk tu a tam přece jenom
potřeboval ke čtení textů Fleretu slovník valašsko-český, jeho muzika s
texty spojená mluví jazykem nadnárodním. Poslední roky dokazují, že
cesta mezižánrových fůzí, na kterou se vypravil Fleret u nás mezi
prvními, se stává jednou z nejprošlapanějších dálnic současné hudby.
Proto nebylo náhodou, že si kapelu Fleret vybrala k hostování na World
Tour '97 britská rocková legenda Jethro Tull, jejíž hudba má obdobnou
lidovou genezi.
Obsazení skupiny:
Zdeněk
Hrachový (akustická kytara, fujara, zpěv), Stanislav Bartošík (housle,
mandolína, kazoo, zpěv), Jiří Hlavnička (bicí, zpěv), Vítek Rokyta
(elektrická kytara, zpěv), Tomáš Vunderle (baskytara, zpěv), Jarmila
Šuláková (zpěv - stálý host)
