Dětský soubor Heleny Salichové
Vznik
dětského souboru Heleny Salichové se datuje od roku 1985, kdy vznikl
jako součást velkého souboru. Stejně jako jeho dospělejší sourozenec se
snaží o zpracovávání pěveckého a tanečního materiálu Opavského Slezska.
O rozvíjení lidového cítění a o taneční a pohybový rozvoj dětí se
starají zkušení tanečníci dospělé části souboru.
Členové souboru jsou podle věku a schopností rozděleni do čtyř skupin,
čímž vzniká prostor pro uplatnění mladých tanečníků v širokém věkovém
spektru. Kromě účinkování na bezpočtu folklorních festivalů se soubor
může pochlubit několikanásobným pořadatelstvím Přehlídy dětských
folklorních souborů.
vedoucí souboru : Lukáš Rek
umělecký vedoucí souboru: Rostislav Směja
http://www.salichacek.com
Text bude doplněn.
Dětský
folklorní soubor Třebovjaček byl založen v roce 1998 ze zájmu rodičů,
aby v Třebovicích vznikl soubor, ve kterém by děti mohly tancovat,
zpívat, seznámit se s místními tanci, písněmi a lidovou kulturou. U jeho
zrodu stál Čestmír Ramík, znalec a sběratel třebovických písní a Monika
Hurníková.
Soubor se věnuje folklóru opavského Slezska. Nyní působí pod ZUŠ H.
Salichové Ostrava – Polanka n./O, má zhruba patnáct členů, většinou
dívčích, ve věku od čtyř do devíti let. Malé tanečníky doprovází velcí
muzikanti.
Vedoucí, kteří s dětmi po dobu trvání souboru pracovali nebo pracují, se
snaží hrami, písněmi a jednoduchými tanci probudit v dětech vztah
k lidovému umění, chuť do tance a zpěvu.
Vedoucí
souboru: Radana Pavlasová
Vedoucí a primáš muziky: Ondřej Eliáš
Kovaliček
První krůčky k založení dětské lidové muziky byly učiněny v březnu roku
1999 na ZUŠ Eduarda Marhuly v Ostravě – Mariánských Horách. Muzika
vznikla jak se říká „na zelené louce” - z mála žáků vytvořili základ
hudecké muzičky. Začínali jsme od jednoduchých partů, až po dnešní
náročnější notové úpravy, kde využíváme vedle tradičních hudebních
nástrojů (housle, viola, cimbál, zobcová flétna, violoncello, kontrabas)
i hoboj nebo rustikální flétnu a grumle.Všichni také samozřejmě zpívají.
V r. 2001 vzniká z hudecké cimbálová muzika. Její repertoár vychází
z lašsko – valašského pomezí, odkud čerpá písně umělecký vedoucí Zdeněk
Tofel. Děti si rády s chutí zahrají a zazpívají i písně ze Slovenska,
Čech a dalších oblastí Moravy a Slezska. Od začátku roku 2005 vystupuje
muzika ve stabilním obsazení na řadě významných akcí. CM Kovalíček
vystupuje 1-2 x za měsíc nejenom na školních a veřejných koncertech, ale
i na folklorních festivalech, ve vánočním období pak s koledami. Stále
častěji vyjíždí reprezentovat školu, město, ale i Českou republiku na
prestižní akce do zahraničí.
V pátek 16. června 2006 muzika natočila muzika ve studiu I. Českého
rozhlasu v Ostravě 5 nových snímků pro připravované CD ke 100. výročí
založení ZUŠ Eduarda Marhuly v Ostravě – Mariánských Horách.
Umělecký vedoucí, učitel, úpravy: Zdeněk Tofel
Prim: Štěpán Bernady, Amálie Lasáková.
Kontakt: Zdeněk Tofel, tofel.zdenek@quick.cz
Skupina byla
založena v roce 1996 v Litvínově a má 7 členů ve složení:
Jaroslav
Popelka (kapelník a autor většiny vlastní tvorby, textů a aranží, kytara
+ zpěv), Igor Alexandrovič Popkov (aranžer, bas. kytara + zpěv), Nicol
Kunzová (zpěv, flétny, perkuse, flétny), Milan Pilař (texty, vlastní
skladby, kytara + zpěv), Maruška Ernstová (zpěv, perkuse), Laďka
Bláhová (zpěv), Markéta Svobodová (klávesy), zvukový technik
Repertoár
skupiny je velice rozsáhlý ( v současnosti cca 75 písní) a sestává
z písní lidových (české, irské, skotské), evergreenů z let 60. a 70. ve
vlastní úpravě, dále písniček ve stylu folk a country, z vlastní tvorby
a vánočních.
Za dobu
svého působení se skupina zúčastnila řady akcí: Zahrada v Náměšti na
Hané (největší folková událost roku), kde v roce 1998 získala skupina
prestižní cenu Krteček. Festivaly – Prázdniny v Telči, Babí léto na
Kyselce, Loketský kotlík, Svojšický slunovrat, Muzika – Hrádek u
Rokycan, Folková růže aj.
Skupina
pořádá každý druhý pátek v měsíci pravidelné koncerty v aule Scholy
Humanitas v Litvínově (hosty byli např. Devítka, Jaroslav Samson Lenk,
Eva Henychová, Gapeels, Martin Šíl.Bob a Bobci a jiní).
Vojenský umělecký soubor ONDRÁŠ sídlí v Brně a jeho zřizovatelem je Armáda České republiky – Velitelství sil podpory a výcviku. V roce 2004 oslavil 50 let od svého založení. Počátky činnosti souboru sahají do roku 1954. V Olomouci byl tehdy založen amatérský Vojenský soubor písní a tanců Jánošík, jenž roku 1957 přesídlil pod stejným názvem do Brna. K výrazným změnám došlo v roce 1993, kdy soubor změnil své jméno, z amatérského souboru se stal soubor poloprofesionální a v rámci hudební složky byl vytvořen Orchestr lidových nástrojů. Pod názvem Vojenský umělecký soubor ONDRÁŠ působí nyní v naší republice jako jediné profesionální těleso svého druhu, které patří ke špičce ve svém oboru. Soubor je tvořen mladými talentovanými umělci, ať již tanečníky, hudebníky či zpěváky. Inspiraci čerpá z lidové tradice, z projevu nejlepších zpěváků a vynikajících primášů, ale je si vědom i vztahu hudebních velikánů (např. Leoše Janáčka, Bély Bartóka, Jaroslava Juráška a dalších) k lidové tradici, hudbě a tanci. Vedle profesionálních uměleckých a organizačních pracovníků působí v souboru také amatérští členové, a to jak v taneční, tak i v hudební a pěvecké skupině.
Soubor
Grunik je z Moravskoslezských Beskyd z Ostravice a jméno si přinesl
z hor. Po celých Karpatech se holé kopce vybíhající z hlavního hřebene,
na kterých se pásly ovce, jmenují Gruň či Grunik.
Soubor se věnuje oblasti západních Karpat, kde se stýkají hranice
Moravy, Slezska a Slovenska. Toto rozhraní skýtá velice pestrou paletu
lidové kultury, která díky krajinné odlehlosti zůstala živá až do druhé
poloviny 20. století. V té době byly ještě zaznamenány písně a tance
velice archaické, které se snaží Grunik prezentovat v jejich autentické
podobě. Svůj repertoár čerpá především ze sběrů své zakladatelky a
dlouholeté vedoucí Věry Šejvlové, která v 50. letech minulého století
sbírala písně i tance horského Lašska a přilehlých Kysúc.
Grunik je z Ostravice a je mu 25 let. Ve třech kategoriích má 60 členů.
Na vedení souboru a přípravě vystoupení se podílí kolektiv vedoucích.
Velký Grunik úzce spolupracuje s muzikou Vojtek z Ostravy, se kterou ho
pojí nejen dlouholeté přátelství, ale také stejný přístup k lidovým
tradicím. Vedoucím muziky a primášem je Lukáš Velký. Malý Grunik
vystupuje bez muziky.
Velký i malý Grunik vystupuje na přehlídkách a festivalech i mimo ně
doma i v zahraničí, kde získal mnohá ocenění. V roce 2004 obdržel
laureáta MFF Strážnice za vynikající a vyváženou interpretaci lidové
kultury svého regionu.
ŠMYKŇA- kovárna - je podle encyklopedie lidové architektury stavba k výrobě a opravě železných nástrojů, nářadí, podkov a jiných železných předmětů, používaná také při podkování koní. ŠMYKŇA - folklorní soubor, který vznikl v roce 1990, má se svou jmenovkyní společné nejen jméno, ale i úsilí a touhu poznat a zpracovat materiál k práci - slovenskou lidovou píseň. Šmykňa z Ostravy to má o to těžší, že její působiště je od zdrojů původních písní a tanců regionů, které zpracovává, vzdáleno ne desítky, ale někdy i stovky kilometrů. A proto Šmykňa, stejně jako kovář v kovárně, tvrdě pracuje, aby výsledek jejího snažení byl ten "pravý", ten "nej...". Našim cílem je dát divákovi možnost nahlédnout do přebohaté studnice lidového umění a vykřesat jiskřičku radosti, štěstí a pohody.
Původně taneční soubor SATINA byl založen v roce 1977 v Ostravě - Porubě
etnografkou Hanou Podešvovou, uměleckou vedoucí souboru, a Annou
Buroňovou. Cimbálová muzika vznikla o rok později a její vedoucím je
Jaromír Dadák, který je také autorem všech souborových hudebních úprav.
Od roku 1982 nese ve svém názvu jméno akademické malířky Heleny
Salichové. Z jejich zápisů, zejména písňových – je z velké části
vytvořena hudební složka souborového repertoáru. Dalším zdrojem
písňového repertoáru jsou cenné zápisy, které pořídil František Sušil,
František Myslivec, Jan Vyhlídal. V roce 1985 začala při souboru
pracovat dětská taneční složka. Od roku 1996 soubor působí při VŠB – TU
Ostrava.
Soubor dostal při založení do vínku oživovat vesnický a taneční folklor
opavského Slezska, které se člení na tři menší oblasti – Klimkovsko,
Opavsko a Hlučínsko. Repertoár souboru je velmi pestrý. Mezi tanečními
čísly se objevují klenotnicové choreografie, jejichž autorkou je
zakladatelka Hana Podešvová. Ve svých dvou čtyř dílných cyklech
zachytila vývoj Taňce (starodávný) a polky na Opavsku (Čtyři podoby
Taňca, Polka jede). Dalšími tanečními čísly jsou choreografie oživující
ve stylizované podobě vesnický folklor, výroční obyčeje a lidové zvyky
(Koledy opavského Slezska, Vítání jara, Cepový, Cupek, Chlopsky,
Klobukovy, Ševčička v oboře,…..). Kromě tanečních čísel je repertoár
souboru obohacen o pěvecká a hudební čísla.
Soubor reprezentujeme opavské Slezsko na různých festivalech,
přehlídkách doma i v zahraničí (Dolní Lomná, Velká Bystřice, Strážnice,
Bystřice p. Hostýnem, Polsko – Katovice, Německo – Drážďany, Francie -
Saujon). Od roku 2004 pořádá soubor podzimní slavnost Třebovický koláč,
která má pestrou hudební a taneční náplň.
Vedoucí souboru: Lubor Kučera
Vedoucí muziky: Jaromír Dadák,
Primáška: Naďa Chalcařová
Vedoucí taneční skupiny: Šárka Vojtkuláková
Koncem
roku 1995 vznikla skupina pod názvem BG Styl. Druh hudby, jenž se
objevuje i v názvu, je bluegrass. Učinkovali na mnoha festivalech jako
jsou: Porta 97 Havířov, kde získali 1. místo a v krajském kole 3. místo,
ve finále Moravského Vrabce skončili třetí. Hráli ve westernovém
městečku v Boskovicích, na Mohelnickém Dostavníku a jiných akcích. Od
založení prošla skupina mnoha změnami v obsazení a v současné době hrají
v pěti členech: Kamil Tománek Méďa (kontrabas, vokál), Láďa Duda
(kytara, vokál), Libor Čenda Cenek (vokál, mandolína), Jirka Mitrych (banjo,
housle) a Aleš Zegzulka (dobro, zpěv).
http://www.bgstyl.cz
Skupina
je stálicí na scéně trampské hudby už plných 23 let. Od svého vzniku
hraje stále v původním složení – Ladislav Huberťák Kučer, Jaroslav
Samson Lenk a Jaromír Šroub Vondra.
Kapela byla hodnocena na festivalech Porta nejvyššími cenami za
interpretaci i autorství a v roce 1988 se stala držitelem Zlaté Porty.
Za album, vydané GZ Loděnice v roce 1990 s názvem „Hop Trop II“, byly
hudebníkům předány „ZLATÉ DESKY“ a později „PLATINOVÉ DESKY“. Její
autorské písničky přijali je za své trampové, vodáci, a romantici se
vztahem k cestování a přírodě a některé z nich tak zlidověly, že jsou
vyučovány v základních školách.
http://www.hoptrop.cz
