SBMka je sbor mladých z Brna a okolí, který zpívá již od roku 2000. Schola
zpívá většinou v brněnských kostelích, má však za sebou také hudební
doprovod na Středoevropských katolických dnech v Mariazell 2004, na
dicézních setkáních mládeže, či zpívání v Českém národním centru při
Světových dnech mládeže v Kolíně nad Rýnem v roce 2005. Letos byli
součástí hudebního doprovodu Celostátního setkání mládeže v Táboře, kde
představili své první profilové CD s názvem Kompliment Bohu. SBMka jistě zaujme pestrým nástrojovým obsazením, skvělým provedením
sborových vícehlasů, a brilantní orchestrací.
Skupina vznikla 6. ledna 1997 jako rodinné trio (Eva Juřenová - baskytara, Pavel Juřena - banjo a syn Tomáš Juřena - kytara).
Po personálních hraje dnes Bluegrass Comeback v tomto složení:
Eva Juřenová - baskytara, zpěv
Jan Meisel - mandolína, zpěv
Bluegrassový veterán působil v mnoha různých severomoravských bluegrassových skupinách. Honza disponuje vynikajícím tenorem, v repertoáru skupiny je několik skladeb, kde zpívá také vedoucí (lead) hlas.
Jan Sabol – doprovodná kytara, zpěv
Honzův hlas zcela jistě zaujme i posluchače, kteří toho o bluegrassu mnoho nevědí. V recenzích bývá jeho hlas připodobňován k hlasu Hanka Williamse seniora. Zpívá hlavně vedoucí hlasy (lead vocals) a hraje na doprovodnou kytaru - Ondřej Holoubek speciálně pro něj postavil repliku historického nástroje Martin H000. Za svůj vokální projev již získal několik ocenění.
Pavel Juřena - banjo, zpěv, šéf skupiny Další bluegrassový veterán. Pavel dnes hraje na repliku banja Gibson RB 5 "Granada", postavenou Pavlem Janiššem, zpívá harmonické hlasy.
Karel Soukop – dobro, zpěv
Odchodem Tomáše skupina Bluegrass Comeback ztratila také hráče na dobro. Na jeho místo nastoupil Karel Soukop a skupina v Karlovi zároveň získala velkou podporu v organizaci a v propagaci své činnosti.
Vladimír Peška – housle, zpěv
Na jaře roku 2004 jsme sestavu kapely rozšířili o housle.
Vláďa je profesionální houslista s velikým zájmem o bluegrass. Díky Vláďovi jsme mohli výrazně obohatit repertoár i aranže skladeb.
Stylově lze skupinu umístit na rozhraní tradičního a moderního bluegrassu, repertoár je tvořen skladbami skupin Seldom Scene, Stanley Brothers, Osborne Brothers, Country Gentleman, Nashville Bluegrass Band, Lonesome River Band, jsou zde také skladby Petera Rowana, Billa Monroea, Jimmyho Eanese, Billa Cliftona atd. V repertoáru se objevují i původní melodie členů skupiny. Všechny texty jsou výhradně anglické.
Hudebnímu stylu odpovídá také tradiční oblečení členů skupiny na pódiu - tmavý oblek, kravata, klobouk apod., zcela ve shodě s výrokem otce bluegrassu, Billa Monroea : "You cannot play the bluegrass music in the striped pants." (Nemůžete hrát bluegrass v proužkovaných kalhotách). Retro-dojem z vystoupení skupiny je umocněn používáním jediného prostorového mikrofonu, na který celá skupina hraje i zpívá.
Skupina Bluegrass Comeback natočila dvě CD :
Bluegrass Comeback 1999 – Demo
Bluegrass Comeback 2001 – Towards The Tradition
Vysokoškolský soubor lidových písní a tanců Poľana zpracovává regiony Slovensko (Šariš, Podpoľanie, Horehronie), Polsko (Podhale). Soubor byl založen v roce 1949 v Brně slovenskými studenty a i v současné době tvoří členskou základnu studenti prakticky všech brněnských vysokých škol. V současnosti funguje jako občanské sdružení za podpory statutárního města Brna a VUT v Brně. Poľana se orientuje na taneční folklor slovenských regionů. Přestože je geograficky izolována od autentických folklorních pramenů, které ve svém repertoáru zpracovává, snaží se překonávat tuto bariéru navazováním kontaktů a intenzivní spoluprací se slovenskými choreografy. Příkladem je dlouhodobá spolupráce se Stanislavem Udermanem, rodákem z Raslavic, anebo Pavlem Gažem z Detvy.
Umělecký vedoucí: Petr Šebela
Organizační vedoucí: Eva Orlovská
Vedoucí taneční složky: Dan Rosenberg
Primáš muziky: Michal Zelinka, Martin Janšto
Významná vystoupení doma i v zahraničí (za posledních 10 let): Jánošíkův dukát v Rožnově pod Radhoštěm, MFF Brno, Slovensko, Španělsko, Holandsko, Maďarsko, Německo, Belgie
Valašský soubor Kašava působí na Zlínsku již více než 35 let. Věnuje se zpracování folklorního a zvykoslovného materiálu ze západního a jižního Valašska a částečně také z přilehlých oblastí: luhačovického Zálesí a východní Hané.
Repertoár souboru tvoří vedle jednotlivých tanců scénická hudebně-tanečně-dramatická pásma vycházející jednak z lidových obřadů a zvyků, jednak z folklorního materiálu, který vypovídá o závažných momentech v životě minulých generací. S přípravou programových bloků byla zpravidla spojena rovněž rekonstrukce dobového lidového oděvu z příslušného regionu. Specifickým rysem práce Kašavy je obnovování zaniklých zvykoslovných vánočních a masopustních her.
Činnost členů souboru jde ruku v ruce se snahou o uchování etických a estetických hodnot tradiční lidové kultury. Kašava pořádá tematické besedy u cimbálu, valašské bály, výroční koledové obchůzky, pravidelně se zúčastňuje jak domácích, tak zahraničních folklorních festivalů. Důležitou součástí aktivit členů souboru je práce s dětmi – šest dětských folklorních souborů navštěvuje na dvě stě dětí.
Uměleckou vedoucí souboru a vedoucí cimbálové muziky je Lucie Uhlíková,
organizačním vedoucím souboru je Ladislav Zuzaník,
vedoucí taneční složky je Ivana Podešvová,
primášem cimbálové muziky je Petr Král.
Soubor lidových písní a tanců Hlubina patří mezi nejstarší taneční soubory v České republice. S jeho jménem je neodlučně spjato jméno zakladatelky, umělecké vedoucí a choreografky Zdeny Kyselé /*1918, +2004/. Z dívčí taneční skupiny, která se věnovala studiu slezského folklóru a účinkovala v Ostravě a širokém okolí vznikl v roce 1947 soubor, který– podle názvu šachty a kulturního domu, kde působil až do roku 1990 - přijal jméno HLUBINA. Od r.1993 pracuje Hlubina jako občanské sdružení, součástí je i dětský folklorní soubor Hlubinka.
Přirozeným základem pro uměleckou tvorbu souboru je folklorní materiál širokého Slezska a Lašska, jako jeden z mála v České republice se rovněž zaměřuje na projevy havířského prostředí. Soubor vystupuje v typických krojích rekonstruovaných dle původu tanců z okolí měst Orlová, Hlučín, Český Těšín, Ostrava a také horské části Lašska. Hudební doprovod tvoří cimbálová muzika Hlubina a akordeon.
HLUBINA je souborem městského typu, jeho členy jsou lidé nejrůznějších profesí, v poslední době převážně studenti ostravských středních a vysokých škol.
Soubor má za sebou mnoho uměleckých úspěchů na domácích i zahraničních festivalech, koncertech a přehlídkách, spolupracoval s televizí, rozhlasem, filmem. O vysoké umělecké a interpretační úrovni Hlubiny svědčí na 40 zahraničních zájezdů. Poslední zahraniční cesty vedly na Maltu /2003, 2004/, do Jižní Koreje /2004/, Chorvatska /2005, 2006/ a na festival v Řecku v rámci celoroční akce "Patras 2006 - Evropské hlavní město kultury". Cimbálová muzika vydala samostatné C D "Ostravské obrázky".
V Ostravě soubor vystupuje při nejrůznějších příležitostech a sám je také iniciátorem řady akcí. Od roku 1998 je HLUBINA spolu se Společností pro kulturu a umění v Ostravě pořadatelem mezinárodního folklorního festivalu „Folklor bez hranic – Ostrava“
www.fbhostrava.wz.cz, který si v letošním roce připomíná své 10.výročí, od r. 2001 pořádá přehlídky nových choreografií "Folklorní inspirace".
Soubor lidových písní a tanců HLUBINA srdečně zve své příznivce na slavnostní koncert, který uvede 27. října 2007 ke svému 60. výročí v divadelním sále Domu kultury města Ostravy.
Vedoucí souboru: Kateřina Macečková
Vedoucí taneční složky: Helena Skálová
Vedoucí cimbálové muziky: Daniel Skála
Cimbálová muzika Hradišťan s uměleckým vedoucím Jiřím Pavlicou patří k nejznámějším moravským cimbálovým kapelám. Je ojedinělým hudebním tělesem s vysokou uměleckou i interpretační úrovní, nezvykle širokým žánrovým záběrem a netradičním repertoárem, jehož inspiračním zdrojem se stal folklór. Vznikla společně s tanečním souborem v roce 1950 v Uherském Hradišti, kde pracovala řada generací hudebníků, zpěváků a tanečníků pod dlouholetým vedením Jaroslava Václava Staňka (20.4.1922 - 28.2.1978). Ten posunul tehdejší chápání prezentace folklóru od volného předvádění hudebních a tanečních čísel směrem k propracovanějším kompozicím, které již snesly měřítka umělecké práce.
Od roku 1978 je primášem a uměleckým vedoucím Hradišťanu tvůrčí osobnost - houslista a hudební skladatel Jiří Pavlica. Pod jeho vedením se začal soubor postupně transformovat. Dramaturgie čerpá z regionálních souvislostí a všímá si lidového umění v jeho širším geografickém a historickém kontextu. Vzrostly také interpretační nároky na členy souboru. Vedle samostatné soustavné tvorby muziky vznikaly i hudebně-taneční tematické projekty (Byla vojna u Slavkova, Zbojné písně moravské…). Postupně se začala významně prosazovat autorská tvorba, která zcela převládá v posledních hudebně tanečních projektech (O Slunovratu, O Člověku…), na nichž Jiří Pavlica spolupracoval s choreografkou a vedoucí taneční složky Ladislavou Košíkovou. Zde se také nejvýrazněji projevuje odklon od tradičního folklórního pojetí a přechod k volnějšímu scénickému ztvárnění. Folklór se stává inspiračním zdrojem, přičemž jeho filosofická podstata zůstává zachována.
Vedle společných vystoupení se hudební i taneční složka Hradišťanu ubírají svou vlastní cestou. Jiří Pavlica přivedl muziku Hradišťan k nadžánrovému hudebnímu pojetí a představil ji v desítkách projektů vydaných na zvukových nosičích (viz. Diskografie), v rozmanitých cyklech televizních či rozhlasových nebo každoročně na stovkách živých koncertních vystoupeních. Tanečníci se realizují především na projektech, kde se jako choreografka uplatňuje Ladislava Košíková. Např. Mezinárodní hudební festival v Salzburgu, spolupráce s Vídeňskou filharmonií, četné divadelní inscenace a projekty České televize. V posledních letech vznikly např. projekty Žákovské vigilie ve spolupráci s Jaroslavem Krčkem a Musicou Bohemicou nebo Rákoš Rákoczy - scénická koláž na podkladu původního baletu Leoše Janáčka v režii Magdaleny Švecové.
Způsob práce, dramaturgie a umělecká úroveň řadí Hradišťan k ojedinělým tělesům nejen ve svém regionu. Je častým hostem TV pořadů, domácích i zahraničních festivalů tradiční, alternativní, ale i vážné hudby, kde získal řadu ocenění. Častá je i spolupráce s rozhlasem a filmem a také s předními soubory a sólisty různých žánrů. Hradišťan natočil více než 25 stěžejních zvukových nosičů (viz. Diskografie) a na mnoha dalších spolupracoval.Tleskali mu diváci čtyř kontinentů. Mezi kmenové sólisty patří Alice Holubová, Jiří Pavlica a David Burda. Hlavní náplň práce tvoří koncertní činnost, která představuje přibližně 150 vystoupení ročně.
Hudebně taneční pásmo „O slunovratu“, vycházející z koloběhu roku a lidského života, vzniklo na motivy veršů Jana Skácela a na texty lidové poezie.
Hudba: Jiří Pavlica,
choreografie: Ladislava Košíková.
Jiří Pavlica: umělecký vedoucí; 1.housle, zpěv
Alice Holubová: zpěv
David Burda: klarinet, flétny, zpěv
Milan Malina: cimbál, zpěv
Michal Krystýnek: 2.housle, zpěv
Roman Gill: viola-kontry, zpěv
Dalibor Lesa: kontrabas, zpěv
http://www.hradistan.cz
