Dětský soubor Heleny Salichové
Vznik
dětského souboru Heleny Salichové se datuje od roku 1985, kdy vznikl
jako součást velkého souboru. Stejně jako jeho dospělejší sourozenec se
snaží o zpracovávání pěveckého a tanečního materiálu Opavského Slezska.
O rozvíjení lidového cítění a o taneční a pohybový rozvoj dětí se
starají zkušení tanečníci dospělé části souboru.
Členové souboru jsou podle věku a schopností rozděleni do čtyř skupin,
čímž vzniká prostor pro uplatnění mladých tanečníků v širokém věkovém
spektru. Kromě účinkování na bezpočtu folklorních festivalů se soubor
může pochlubit několikanásobným pořadatelstvím Přehlídy dětských
folklorních souborů.
vedoucí souboru : Jan Červenka
umělecký vedoucí souboru: Rostislav Směja
http://www.salichacek.com
Dětský folklorní soubor Krasničanek vznikl v roce 1999 v Krásném Poli při ZUŠ Heleny Salichové, Ostrava - Polanka nad Odrou ve spolupráci se ZŠ Družební, Ostrava – Krásné Pole. Navazuje na folklórní tradice opavského Slezska nejenom ve svých pódiových vystoupeních, kde ztvárňuje lidové tance a písně, dětské hry i lidové zvyky, ale i skutečným prožitkem při obnově lidových tradic - vynášení Mařeny, velikonoční malování vajec, vánoční koledování.
Taneční složku vede Alena Blahová a hudeckou muziku Naďa Chalcařová. Soubor vystupuje na koncertech a přehlídkách v Ostravě i okolí.
Moravský dětský folklórní soubor Holúbek založil v roce 1994 jako občanské sdružení pan Petr Ščerba. V současnosti je soubor organizačně rozčleněn na tři složky sdružující děti podle jejich věku – Holúbek I, II a III. Tyto skupiny pracují buď samostatně nebo se jejich činnost prolíná v přímé návaznosti na nácvik jednotlivých programů.
Holúbek zpracovává tance, písně a zvykosloví z oblasti severního Valašska a lašsko-valašského pomezí. Po 13 úspěšných letech si vydobyl ve folklórním světě své stálé místo. V Holúbku najdou náplň svého volného času děti od 4 do 16 let. Ani potom se nemusí s folklórem rozloučit; stalo se již tradicí, že odrostlí tanečníci pokračují v činnosti v dospělém souboru Ševčík, který byl hostem loňského ročníku Třebovického koláče.
Kromě účasti na akcích folklórního charakteru (Přehlídky dětských folklórních souborů, celostátní soutěž Zpěváček, mezinárodní folklórní festivaly a slavnosti apod.) účinkuje soubor i na akcích komerčního typu (oslavy výročí, plesy, podzimní slavnosti, propagační akce apod.). Od počátku svého působení si vzal pod patronát Domovy důchodců zejména v obvodu Ostrava-Jih. Kromě vlastních nácviků a soustředění jsou pro děti připraveny i další zábavné aktivity jako např. drakiáda, oslavy Dne dětí, letní tábor apod.
Organizačním vedoucím souboru je pan Petr Ščerba, umělecky s jednotlivými kolektivy pracují umělecká vedoucí Zuzana Königová (Holúbek II,III) a Kristýna Pavlíková (Holúbek I).
Ostravička
Dětský folklorní soubor Ostravička působí ve Frýdku-Místku a v letošním roce oslaví 25 let činnosti. Sdružuje děti od 6 do 18 let ve třech tanečních skupinách a třech cimbálových muzikách.
Soubor zpracovává folklorní materiál Lašska, Těšínského Slezska a moravsko-slovenského pomezí. Vystupuje v lašských a stylizovaných městských krojích.
Účinkuje na soutěžích, přehlídkách a festivalech v celé ČR, ale také navštívil 20 států Evropy, Turecko, Maroko, Brazílii, Mexiko, Tchaj-wan a v letošním roce Čínu.
Ostravička natočila v České televizi celou řadu folklorních pořadů „Zpívánky“ a „Voničky“.
Je hlavním pořadatelem a organizátorem Mezinárodního folklorního festivalu Frýdek-Místek.
Vedoucí souboru: Stanislav Novák
Umělecká vedoucí a choreograf: Mgr. Marie Nováková
Vedoucí 1. taneční skupiny: Monika Odložilíková
Vedoucí cimbálových muzik: Pavla Kalábová a Karin Žingorová
Hlasový pedagog: Mgr. Radka Kulichová
Korepetitoři: Vlasta Bojková a Drahomíra Uhrová
Hudební skupina 4zdi byla založena v říjnu roku 2003. Od roku 2006 se skupina účastní větších i menších festivalů v rámci celé ČR. Také velmi často hraje na různých kulturních akcích v okolí města Pelhřimova, odkud drtivá většina sestavy pochází. Kapela vychází především ze své vlastní tvorby, kterou mají na svědomí kytarista Hynek Pavlů a také baskytarista a kytarista Petr Sejk. Autorská tvorba byla jedním z hlavních důvodů založení této skupiny, jejíž historie sahá ještě několik let zpátky. Momentálně mají na svém kontě dvě CD. První pod názvem "Návrat", které bylo natočeno spíše jako "promo CD" na jaře 2004 a jsou na něm čtyři autorské písničky. Druhé CD je již plnohodnotným albem, které nese název "Mezi tebou a mnou". Tentokrát obsahuje 14 autorských skladeb. Oba zmíněné projekty vznikly za přispění dvou zatím nezmíněných členů skupiny- houslisty Petra Žižáka a zpěvačky Zuzany Holubové. Skupina 4zdi vstoupila na folkovou scénu v roce 2006, kdy absolvovala 8. července nesoutěžní vystoupení na festivalu "Zahrada" v Náměšti na Hané a také vystoupila na festivalu "Folková Růže" v Jindřichově Hradci. Za zmínku taktéž stojí koncert na festivalu Čechtická lilie, odkud si v roce 2005 přivezla první místo v divácké soutěži. Letos zvítězila v oblastním výběrovém kole Porty a budete si ji moci vyposlechnout na finálové scéně v Jihlavě, ale i na přilehlých scénách v jejích recitálech začátkem července. Nové album skupiny 4zdi - "Mezi Tebou a mnou" bylo dokončeno v dubnu (2006) a bylo slavnostně pokřtěno dne 29. června 2006.
Původně taneční soubor SATINA byl založen v roce 1977 v Ostravě - Porubě etnografkou Hanou Podešvovou, uměleckou vedoucí souboru, a Annou Buroňovou. Cimbálová muzika vznikla o rok později pod vedením Jaromíra Dadáka, který je také autorem všech souborových hudebních úprav. Od roku 1982 nese ve svém názvu jméno akademické malířky Heleny Salichové. Z jejich zápisů, zejména písňových – je z velké části vytvořena hudební složka souborového repertoáru. Dalším zdrojem písňového repertoáru jsou cenné zápisy, které pořídil František Sušil, František Myslivec, Jan Vyhlídal. V roce 1985 začala při souboru pracovat dětská taneční složka. Od roku 1996 soubor působí při VŠB – TU Ostrava.
Soubor dostal při založení do vínku oživovat vesnický a taneční folklor opavského Slezska, které se člení na tři menší oblasti – Klimkovsko, Opavsko a Hlučínsko. Repertoár souboru je velmi pestrý. Mezi tanečními čísly se objevují klenotnicové choreografie, jejichž autorkou je zakladatelka Hana Podešvová. Kromě tanečních čísel je programová náplň obohacena o pěvecká a hudební čísla.
Soubor reprezentujeme opavské Slezsko na různých festivalech, přehlídkách doma i v zahraničí (Dolní Lomná, Velká Bystřice, Strážnice, Bystřice p. Hostýnem, Polsko – Katovice, Německo – Drážďany, Francie - Saujon). Od roku 2004 pořádá soubor podzimní slavnost Třebovický koláč, která má pestrou hudební a taneční náplň.
Vedoucí souboru: Lubor Kučera
Vedoucí muziky: Jaromír Dadák
Primáška: Naďa Chalcařová
vedoucí taneční skupiny: Šárka Vojtkuláková
Soubor Radhošť byl založen v roce 1948 jako Valašský krůžek při Muzejním a národopisném spolku v Rožnově pod Radhoštěm, později přešel pod Osvětovou besedu a byl přejmenován na Soubor valašských písní a tanců RADHOŠŤ.
Soubor RADHOŠŤ má dvě složky: - cimbálovou muziku a taneční složku. Členskou základnu tvoří především mládež do 26 let. Celkem je to 56 členů z toho 19 do 18-ti let a 15 do 26 let. Soubor MALÝ RADHOŠŤ je rozčleněn do tři skupin dětí podle věku: I. skupinu tvoří děti do 8 let, II.skupinu tvoří děti do 12 let a III.skupinu tvoří děti do 15 let. Celkem 73 dětí.
Pravidelný nácvik všech složek obou souborů probíhá v aule střední zemědělské školy v Rožnově p.R. Muzika nacvičuje v internátu SPŠE. Vedoucí a nacvičující v jednotlivých složkách jsou členové souboru RADHOŠŤ, kteří se věnují této činnosti bezúplatně.
Souborová muzika i jednotlivé složky obou souborů absolvují v průběhu roku celou řadu vystoupení pro veřejnost. Pravidelně soubor RADHOŠŤ i MALÝ RADHOŠŤ vystupuje na pořadech ve Valašském muzeu v přírodě: Fašank, Velikonoce, Stavění a kácení máje, Svatojánská noc, Rožnovské slavnosti, Dny řemeslníků, jarmarky, Mikulášské obchůzky, Živý Betlém, Tříkrálové obchůzky a další. Svá vystoupení realizuje i pro potřeby města např. při předvánočním jarmaku. Další vystoupení uskutečňuje i v jiných místech republiky např. Velikonoce v Novém Jičíně, pro rok 2003 jsme připravili tento pořad pro obec Kozlovice, na folklórních slavnostech v Petrově u Strážnice, ve Svatobořicích Mistříně,Živý Betlém v Suchdole atd.
Vedle pravidelných akcí organizuje Spolek i další akce např.: předvelikonoční soustředění zaměřené především na výrobu kraslic, soustředění všech dětí v Lesnickém odborném učilišti v Bílé, předvánoční besídku pro rodiče, výlety do okolí např. výstup na Javorník zakončený škvařením vaječnice a další.
Bohaté jsou i mezinárodní kontakty. Již tradiční jsou vazby na Maďarsko. Soubor RADHOŠŤ pořádá již více než 30 let reciproční výměny se souborem Béri Balogh Ádám z Körmendu. Soubor Malý Radhošť udržuje kontakty s dětmi ze základní školy v Körmendu a v Nadazdu a obě skupiny dětí se pravidelně navštěvují.
Účast na mezinárodních folklórních festivalech v zahraničí tvoří další oblast souborových aktivit.
Členové souboru Radhošť pořádají po celá desetiletí tradiční "Valašský bál", který se těší značné oblibě občanů města Rožnova.
V rámci ediční činnosti soubor Radhošť v minulosti vydal gramofonovou desku pod názvem "My sme Valaši", audiokazetu s nahrávkami části souborového repertoáru a vydal publikaci k 50 -tému výročí založení souboru. V roce 2002 nacvičil a ve studiu Českého rozhlasu v Ostravě nahrál CD pod názvem "Svítilo ně slunko", součástí je doprovodná brožura s řadou fotografií a popisy jednotlivých písní.
Soubor Radošov zpracovává folklor jižní Moravy a Slovenska. Používá repliky krojů z veselska a okolí. Píše se rok 1970 a z vnuknutí manželů Smutných vzniká soubor Radošov. Ve Veselí nad Moravou již existovala folklórní skupina, která se příležitostně věnovala lidovým zvykům. Spěch moderní doby však vedl k vytrácení těchto zvyků, a proto ti, kteří měli rádi zpěv a tanec se začali pravidelně scházet a položili tak základy souboru Radošov. Manželé Smutní vydali zpěvníky lidových písní a tak soubor získal na lidovém bohatství, kromě toho došlo k znovu objevení veselské sedlcké, která se stala hlavním repertoárem souboru. Než došlo k úplnému složení cimbálové muziky zpívalo se a tancovalo za doprovodu harmoniky. Možnost stát se tak prvním primášem cimbálové muziky Radošov dostal Antonín Těthal. O hudební a pěveckou složku se staral Ing. Jaroslav Smutný, který dodnes doprovází tanečníky na zkouškách harmonikou, nácviky vedla paní Vlasta Smutná. Položili také základy tradicím, které dodnes ve Veselí nad Moravou přetrvávají, jsou to např. Veselská svatba, Hody se stárky a hodovým právem a Šlahačková beseda u cimbálu. V roce 1981 přebral post primáše cimbálové muziky Aleš Smutný. O pět let později, v roce 1986, přebral také vedení celého souboru spolu se svou manželkou Renátou, která je povoláním etnografka. Dalším angažovaným manželským párem, který se také podílel na vedení souboru, byli Zdeněk a Vladimíra Kolajovi, na jejich bedrech spočíval úkol taneční složky, organizační otázky měla na starosti MUDr.Marie Hudečková. Během své existence soubor navštívil mnoho zahraničních ale i domácích folklorních festivalů a sice, v roce 1997 anglický Alnwick, 1999 dva festivaly ve Francii v oblasti Provence, 2000 nizozemský Odoorn, 2001 festival ve Francii, 2006 festival ve španělském Ciudad Real v kraji La Mancha. Současnou vedoucí je Mgr. Darina Dvorská. Primášem cimbálové muziky Radošov je Radim Havlíček. Cimbálová muzika natočila v roce 2003 CD Láska a vojna, které se stalo doprovodnou muzikou při vystoupení k 35. výročí souboru.
Skupina Poutníci působí na české country a bluegrassové scéně od 4.12.1970.Od tohoto data odehrála stovky koncertů, prodala tisíce CD nosičů a navštívila řadů zemí Evropy. V letech 1989 a 1990 dostali Poutníci ocenění i v kolébce bluegrassu a country hudby v USA za nejlepší neamerické bluegrassové CD a to od organizace SPBGMA která se zabývá záchranou akustické country. Během let se samozřejmě v kapele vystřídala řada muzikantů kteří vždy patřili ke špičce českého bluegrassu. Ne jinak je tomu i u současné sestavy do které patří kytaristé a zpěváci Jan Máca, Zdeněk Kalina, banjista, dobrista a hráč na steel kytaru Peter Mečiar, zpěvák a mandolinista Jiří Mach a kapelník, zpěvák, manager a basista Jiří Karas Pola.;
Cimbálová muzika Hradišťan s uměleckým vedoucím Jiřím Pavlicou patří k nejznámějším moravským cimbálovým kapelám. Je ojedinělým hudebním tělesem s vysokou uměleckou i interpretační úrovní, nezvykle širokým žánrovým záběrem a netradičním repertoárem, jehož inspiračním zdrojem se stal folklór. Vznikla společně s tanečním souborem v roce 1950 v Uherském Hradišti, kde pracovala řada generací hudebníků, zpěváků a tanečníků pod dlouholetým vedením Jaroslava Václava Staňka (20.4.1922 - 28.2.1978). Ten posunul tehdejší chápání prezentace folklóru od volného předvádění hudebních a tanečních čísel směrem k propracovanějším kompozicím, které již snesly měřítka umělecké práce.
Od roku 1978 je primášem a uměleckým vedoucím Hradišťanu tvůrčí osobnost - houslista a hudební skladatel Jiří Pavlica. Pod jeho vedením se začal soubor postupně transformovat. Dramaturgie čerpá z regionálních souvislostí a všímá si lidového umění v jeho širším geografickém a historickém kontextu. Vzrostly také interpretační nároky na členy souboru. Vedle samostatné soustavné tvorby muziky vznikaly i hudebně-taneční tematické projekty (Byla vojna u Slavkova, Zbojné písně moravské…). Postupně se začala významně prosazovat autorská tvorba, která zcela převládá v posledních hudebně tanečních projektech (O Slunovratu, O Člověku…), na nichž Jiří Pavlica spolupracoval s choreografkou a vedoucí taneční složky Ladislavou Košíkovou. Zde se také nejvýrazněji projevuje odklon od tradičního folklórního pojetí a přechod k volnějšímu scénickému ztvárnění. Folklór se stává inspiračním zdrojem, přičemž jeho filosofická podstata zůstává zachována.
Vedle společných vystoupení se hudební i taneční složka Hradišťanu ubírají svou vlastní cestou. Jiří Pavlica přivedl muziku Hradišťan k nadžánrovému hudebnímu pojetí a představil ji v desítkách projektů vydaných na zvukových nosičích (viz. Diskografie), v rozmanitých cyklech televizních či rozhlasových nebo každoročně na stovkách živých koncertních vystoupeních. Tanečníci se realizují především na projektech, kde se jako choreografka uplatňuje Ladislava Košíková. Např. Mezinárodní hudební festival v Salzburgu, spolupráce s Vídeňskou filharmonií, četné divadelní inscenace a projekty České televize. V posledních letech vznikly např. projekty Žákovské vigilie ve spolupráci s Jaroslavem Krčkem a Musicou Bohemicou nebo Rákoš Rákoczy - scénická koláž na podkladu původního baletu Leoše Janáčka v režii Magdaleny Švecové.
Způsob práce, dramaturgie a umělecká úroveň řadí Hradišťan k ojedinělým tělesům nejen ve svém regionu. Je častým hostem TV pořadů, domácích i zahraničních festivalů tradiční, alternativní, ale i vážné hudby, kde získal řadu ocenění. Častá je i spolupráce s rozhlasem a filmem a také s předními soubory a sólisty různých žánrů. Hradišťan natočil více než 25 stěžejních zvukových nosičů (viz. Diskografie) a na mnoha dalších spolupracoval.Tleskali mu diváci čtyř kontinentů. Mezi kmenové sólisty patří Alice Holubová, Jiří Pavlica a David Burda. Hlavní náplň práce tvoří koncertní činnost, která představuje přibližně 150 vystoupení ročně.
Hudebně taneční pásmo „O slunovratu“, vycházející z koloběhu roku a lidského života, vzniklo na motivy veršů Jana Skácela a na texty lidové poezie.
Hudba: Jiří Pavlica,
choreografie: Ladislava Košíková.
Jiří Pavlica: umělecký vedoucí; 1.housle, zpěv
Alice Holubová: zpěv
David Burda: klarinet, flétny, zpěv
Milan Malina: cimbál, zpěv
Michal Krystýnek: 2.housle, zpěv
Roman Gill: viola-kontry, zpěv
Dalibor Lesa: kontrabas, zpěv
http://www.hradistan.cz
